Mechanický pomeranč - Recenze

18. února 2008 v 22:47 | Steve |  Filmy, seriály...

Mechanický pomeranč

obal
Nevím kolika lidem říká něco bližšího jméno Stanley Kubrick. Pokud jej neznáte, mohu napsat, že se jedná o dosti vyjímečnou postavu v dějinách filmu - Američana, který se možná asi nejvíce proslavil filmem "2001: Vesmírná odysea." z roku 1968. Ten se stal v oblasti sci-fi jedním z kultovních od nějž se pak odvozovala většina dalších.
Vedle toho natočil Stanley Kubrick řadu jiných filmů z nichž jsem vybral Mechanický pomeranč z roku 1971, natočený podle stejnojmenného románu Anthonyho Burgesse. Jeho ústřední postavou je mladík Alex DeLarge, který miluje násilí a hudbu Ludwiga van Beethovena. Je šéfem několikačlenného gangu a baví se bitím vybraných osob. Mlátí bezdomovce, konkurenční gang,přepadá lidi v bytech či domech. Určitým vyvrcholením je právě přepad domu v němž žije manželský pár. Alex s ostatními muže zbijí tak, že skončí na invalidním vozíku a ženu mnohokrát znásilní. Po této akci se Alex musí vypořádat pokusem o to jej sesadit z pozice vůdce gangu. To se mu násilím podaří, avšak jeho kumpáni si to zapamatují. Následně jej pak při přepadu jiného domu , tesně před příjezdem policie, nechají na holičkách. Alex je zatčen a odsouzen k mnohaletému pobytu ve vězení. Záhy pochopí, že má-li mít alespoň malou šanci se odsud co nejdříve legálně dostat, musí dělat co se od něj vyžaduje. Po soukromé schůzce s vězeňským knězem se vyptává na možnost být zařazen do nového vládního projektu na převýchovu trestanců a jejich následném propuštění na svobodu, trvající několik týdnů. Chopí se této příležitosti a při návštěvě ministra vnitra ve věznici na sebe vhodně upozorní. Podařilo se, je vybrán. Poté je přesunut z věznice do sanatoria, má vlastní pěkný pokoj a léčba může začít. Jejím obsahem je na počátku injekční dávka látky eliminující násilí a pak mnohahodinové promítání filmů s násilnou tématikou bez možnosti odejít či odvrátit hlavu. To je zajištěno připoutáním na křeslo a pomocí speciálního zařízení znemožňujícího zavřít oči. Alex křičí bolestí, pláče... není mu to nic platné, protože je to součást převýchovy. Po stanovené době je předvedena praktická ukázka před vybranou veřejností. Alex v důsledku převýchovy není schopen násilí ani když je sám násilí od jiných vystaven. Vše je završeno jeho svíjením se v prudkých křečích jakmile zazní hudba od Beethovena.
Po propuštění mu nastanou další problémy. Rodiče se k němu příliš nehlásí, navíc v jeho pokoji je podnájemník. Pak se potká s bezdomovcem, kterého kdysi napadl a ten mu to s ostatními vrátí a zbije ho. Alex nemá šanci se v důsledku léčby nijak bránit. Od dalšího bití jej zachrání policejní hlídka ve které pozná své bývalé kumpány z gangu. Ti ho odvlečou do domu, jenž před léty napadli - k muži co mu znásilnili ženu co později na následky toho zemřela. Ten mu to také vrátí tím, když ho společně se svými přáteli zavře v podkrovní místnosti a pustí mu Beethovena. Alex je bezmocný. Vše řeší pokusem o sebevraždu skokem z okna. Jeho příběh se dostává pozornosti novin, které poukáží na zcela pomýlenou léčbu, díky níž se stal obětí, člověkem zcela zničeným, neschopným se zařadit smysluplně do života.
Jak film končí už podle mne není zase tak důležité. Podstatná je otázka, kterou nastoluje už ve svém průběhu. Kam až se dá v převýchově problémového jedince zajít ? Jaké prostředky ještě lze použít? Jestli se může, považuje-li se to za žádoucí, přejít i k metodám co dotyčného v negativním slova smyslu trvale poznamenají na zbytek života? Někdo možná namítne, že násilníci jako Alex si nic jiného nezaslouží. A bude mít do určité míry pravdu. Já si ale myslím, že pokud je účelem trestu mimojiné i snaha o znovuzačlenění člověka do společnosti nelze provozovat vůči němu podobné praktiky jaké jsou ve filmu. Jednak kvůli jejich totálnímu selhání v daném případě a zejména kvůli nebezpečnému přiblížení se právě k těm zločincům proti nimž se má bojovat - co se mají případně napravit. Rozdíl mezi dobrem a zlem se pak může setřít, což by mohlo mít na stabilitu ve společnosti silně negativní dopad.

Detaily

Oficiální stránka: A Clockwork Orange
Scénář a režie: Stanley Kubrick
V hlavních rolích: Malcolm McDowell, Patrick Magee, Adrienne Corri, Miriam Karlin
USA 1971, 115 minut
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak často koukáš na telku? (nebo na filmy v počítači)

Každý den přes dvě hodiny. 16.3% (7)
Každý den. 18.6% (8)
Párkrát ze týden. 25.6% (11)
Párkrát za měsíc. 27.9% (12)
Nekoukám na televizi 11.6% (5)

Komentáře

1 ... ... | Web | 18. února 2008 v 23:53 | Reagovat

Dokonalý film, parádní knížka - doporučuji!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama